2 Kings 22
1 Jóšijáš se stal králem Judska, když mu bylo pouhých osm let, a vládl v Jeruzalémě celkem třicet jedna let. Jeho matka, Adajášova dcera Jedída, pocházela z Boskatu.
2 Jóšijáš jednal za všech okolností v souladu s Hospodinovou vůlí stejně jako jeho předchůdce, král David.
3 V osmnáctém roce své vlády poslal král Jóšijáš svého písaře Šáfana (jehož otcem byl Mešulámův syn Asaljáš) do Hospodinova chrámu a nařídil mu:
4 "Vyprav se k veleknězi Chilkijášovi a nařiď mu, aby připravil peníze, které lidé odevzdali kněžím držícím stráž u vchodu do Hospodinova chrámu.
5 Ať je odevzdá správcům stavebních prací v chrámu, aby mohli vyplatit mzdu pracovníkům, kteří opravují Hospodinův chrám.
6 Tesařům, stavebním dělníkům a také zedníkům. Z těchto peněz budou ovšem také nakupovat dřevo a tesané kameny, které budou potřebovat na opravu poškozených částí chrámu.
7 O penězích, které jim na tyto účely svěří, není třeba vést žádné záznamy, protože tito lidé jednají čestně a poctivě."
8 Když písař Šáfan dorazil do chrámu, velekněz Chilkijáš mu oznámil: "Nalezl jsem v Hospodinově chrámu tuto knihu Zákona." Šáfan si knihu vzal, a když ji přečetl,
9 přišel ke králi a oznámil mu: "Tvoji služebníci připravili peníze shromážděné v chrámu a svěřili je pracovníkům a dozorcům starajícím se o opravu celé budovy."
10 Potom písař Šáfan dodal: "Velekněz Chilkijáš mi předal tuto knihu," a ihned z ní něco králi přečetl.
11 Sotva král uslyšel, co se v knize Zákona píše, roztrhl na výraz hlubokého pohnutí svůj oděv.
12 Povolal velekněze Chilkijáše, Šáfanova syna Achíkama, Míkajášova syna Akbóra, písaře Šáfana a svého osobního sluhu Asajáše a nařídil jim:
13 "Jděte a promluvte s Hospodinem o tom, co znamenají slova této nalezené knihy pro mě a všechny obyvatele Judska. Hospodin se na nás musí jistě velice hněvat, protože naši předkové se neřídili slovy této knihy. Nerespektovali nic z toho, co se zde o nás píše."
14 Velekněz Chilkijáš, Achíkam, Akbór, Šáfan i Asajáš se tedy vypravili k prorokyni Chuldě, aby s ní o tom promluvili. (Chulda bydlela v části Jeruzaléma nazvané Nové Město a byla manželkou Šalúma, správce královského šatníku, jehož otcem byl Charchasův syn Tikva.)
15 Když k ní dorazili, řekla jim: "Oznamte muži, který vás poslal, tato Hospodinova slova:
16 Já, Hospodin, přivedu na toto místo a jeho obyvatele právě takovou pohromu, o které judský král četl v nalezené knize.
17 Udělám to, protože mě moji vlastní lidé opustili, pálili kadidlo cizím bohům a uráželi mě uctíváním vlastnoručně vyrobených napodobenin bohů. Důsledky jejich jednání, které na ně nechám dopadnout, nikdo neodvrátí."
18 "Dále judskému králi vyřiďte toto," pokračovala Chulda, "Hospodin a Bůh Izraele, k tomuto proroctví dodává:
19 Máš dobré srdce a po vyslechnutí všeho, co jsem prohlásil o zničení tohoto místa a prokletí jeho obyvatel, ses zachoval pokorně. Roztrhl jsi na znamení zármutku svůj oděv a s lítostí jsi mne prosil o pomoc. Viděl jsem, jak ses zachoval,
20 a proto tě nechám zemřít v klidu a pokoji. Nebudeš svědkem žádného z neštěstí, jež uvrhnu na toto místo." Když Chulda domluvila, muži se vrátili s její odpovědí ke králi.